Výsledky vyhledávání - República de Chile

Chile

Chile [čile], plným názvem Chilská republika (), je přímořský stát ležící v jihozápadní části Jižní Ameriky. Je to nejjižnější země světa a země nejblíže Antarktidě, rozkládající se na úzkém pruhu země mezi Andami a Tichým oceánem. Na severu sousedí s Peru, na severovýchodě s Bolívií, na východě s Argentinou a na jihu s Drakeovým průlivem. Velmi rozmanité území tvoří úzký pruh táhnoucí se od severu od pouště Atacama a náhorní plošiny Altiplano, přes úrodné a mírné Centrální údolí až po nehostinnou hornatou Patagonii se stovkami ostrovů a fjordů na jihu. Podobně rozmanité podnebí, od aridního na severu přes středomořské ve středu země, až po oceánské, včetně alpínské tundry a ledovců, na východě a jihu. Země také spravuje několik tichomořských ostrovů, včetně ostrovů Juana Fernándeze, Isla Salas y Gómez a Velikonočního ostrova, a nárokuje si přibližně 1,25 mil km² Antarktidy jako chilské antarktické území. Chile se dělí do 16 regionů, na ploše přibližně 756 000 km² žije 20 milionů obyvatel. Hlavním a největším městem je Santiago de Chile, mezi další velká města patří Valparaíso, Concepción či Viña del Mar. Většina obyvatel jsou běloši a míšenci, 11 % domorodí obyvatelé. Úředním jazykem je španělština, 54 % obyvatel jsou katolíci, 16 % evangelíci a 26 % bez vyznání.

Španělsko dobylo a kolonizovalo tuto oblast v polovině 16. století a nahradilo tak vládu Inků; nepodařilo se mu však podrobit autonomní kmen Mapučů, který obýval území dnešního středního a jižního Chile. Chile se po vyhlášení nezávislosti na Španělsku v roce 1818 stalo v 30. letech 19. století relativně stabilní autoritářskou republikou. Během 19. století zažilo Chile významný ekonomický a územní růst, v 80. letech 19. století ukončilo odpor Mapučů a v Tichomořské válce (1879–83) porazilo Peru a Bolívii, čímž získalo své současné severní území. Ve 20. století, až do 70. let, prošlo Chile procesem demokratizace a zaznamenalo rychlý růst obyvatelstva a urbanizaci, přičemž se stále více spoléhalo na vývoz mědi z těžby, který podporoval jeho ekonomiku. V 60. a 70. letech 20. století byla země poznamenána silnou politickou polarizací a nepokoji mezi levicí a pravicí, které vyvrcholily v roce 1973 chilským státním převratem, který za podpory Spojených států amerických svrhl demokraticky zvolenou levicovou vládu Salvadora Allendeho. Následovala 16letá pravicová vojenská diktatura Augusta Pinocheta, během níž byla za konzultací s Ortúzarovou komisí přijata chilská ústava z roku 1980 a provedeno několik politických a ekonomických reforem, které si vyžádaly více než 3 000 mrtvých nebo pohřešovaných. Režim skončil v roce 1990 po referendu v roce 1988 a nahradila ho středolevá koalice, která vládla až do roku 2010.

Chile je unitární prezidentskou republikou, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má dvoukomorový národní kongres. Chile je ekonomikou s vysokými příjmy a je jednou z ekonomicky a sociálně nejstabilnějších zemí Jižní Ameriky. Země je prakticky samostatná co se týče zemědělské produkce, také je zároveň jedním z největších světových vývozců mědi. V indexu lidského rozvoje se umístila na 45. místě. Chile si v regionu vede dobře také z hlediska udržitelnosti státu a demokratického rozvoje. Chile je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Společenství latinskoamerických a karibských států a Pacifické aliance, je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a přidruženou zemí jihoamerického sdružení volného obchodu Mercosur. Získáno z Wikipedie