Výsledky vyhledávání - Venezuela

Venezuela

Venezuela, plným názvem Bolívarovská republika Venezuela (), je stát na severním pobřeží Jižní Ameriky, který se skládá z kontinentální pevniny a mnoha ostrovů a ostrůvků v Karibském moři. Kontinentální část sousedí na severu s Karibským mořem a Atlantským oceánem, na západě s Kolumbií, na jihu s Brazílií, na severovýchodě s Trinidadem a Tobagem a na východě s Guyanou. Povrch tvoří nížiny Maracaibo na severozápadě, severní pohoří táhnoucí se v širokém oblouku od kolumbijských hranic podél Karibského moře, rozlehlé pláně Llanos ve středu a členité guayanské vysočiny na jihovýchodě. Ačkoli Venezuela leží zcela v tropech, její klima se mění od tropického vlhkého až po alpské, v závislosti na nadmořské výšce a dalších parametrech. Země se dělí na 23 států, hlavní město a federální závislá území zahrnující venezuelské pobřežní ostrovy. Na ploše 916 000 km² žije 31,2 mil. obyvatel; je tak pátou nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. Hlavním městem a největší městskou aglomerací je Caracas, mezi další velká města patří Maracaibo, Valencia a Barquisimeto. Venezuela patří mezi nejurbanizovanější země Latinské Ameriky. Přes 50 % obyvatel se považuje za multirasové a 44 % za bílé Venezuelany, úředním jazykem je španělština, přes 90 % obyvatel se hlásí ke křesťanství.

Území Venezuely bylo kolonizováno Španělskem v roce 1522, a to navzdory odporu domorodého obyvatelstva. V roce 1811 se stalo jedním z prvních španělsko-amerických území, které vyhlásilo nezávislost na Španělsku a stalo se součástí první federální Republiky Kolumbie (Velká Kolumbie). V roce 1830 se osamostatnila jako plně suverénní země. Během 19. století prošla Venezuela politickými nepokoji a autokracií a až do poloviny 20. století zůstala pod nadvládou regionálních vojenských diktátorů. Od roku 1958 měla země řadu demokratických vlád, což byla výjimka v době, kdy většinu regionu ovládaly vojenské diktatury, a toto období se vyznačovalo ekonomickou prosperitou.

Hospodářské otřesy v 80. a 90. letech vedly k závažným politickým krizím a rozsáhlým sociálním nepokojům, včetně smrtících nepokojů v Caracasu v roce 1989, dvou pokusů o státní převrat v roce 1992 a obžaloby prezidenta z zpronevěry veřejných prostředků v roce 1993. Kolaps důvěry ve stávající strany vedl k venezuelským prezidentským volbám v roce 1998, které se staly katalyzátorem bolívarské revoluce, jež začala v roce 1999 ústavodárným shromážděním, kde byla přijata nová venezuelská ústava. Populistická sociální politika vlády byla podpořena prudkým růstem cen ropy, dočasným zvýšením sociálních výdajů a snížením ekonomické nerovnosti a chudoby v prvních letech režimu. Kolem roku 2010 však chudoba začala rychle narůstat. Prezidentské volby v letech 2013, 2018 a 2024 byly velmi sporné, opoziční kandidáti byli zatčeni a/nebo vyhnáni do exilu. To vedlo k rozsáhlým protestům a mezinárodnímu odsouzení, což vyvolalo další celostátní krizi, která trvá dodnes. V roce 2026 Spojené státy americké zajaly prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že budou „řídit zemi“, dokud nebude ustavena prozatímní venezuelská vláda.

Venezuela je oficiálně federativní prezidentská republika, ale za vlád Cháveze a Madura došlo k úpadku demokracie a přechodu k autoritářskému státu. V mezinárodních žebříčcích svobody tisku, občanských svobod a kontroly korupce zaujímá špatné místo. Venezuela je rozvojová země, má největší známé zásoby ropy na světě a byla jedním z předních světových vývozců ropy. Dříve byla země zaostalým vývozcem zemědělských komodit, jako jsou káva a kakao, ale ropa rychle začala dominovat vývozu a příjmům vlády. Excesy a špatná politika současné vlády vedly ke kolapsu celé venezuelské ekonomiky. Venezuela se potýká s rekordní hyperinflací, nedostatkem základních potřeb, nezaměstnaností, chudobou, nemocemi, vysokou dětskou úmrtností, podvýživou, environmentálními problémy, závažnou kriminalitou a rozšířenou korupcí. Sankce USA a zabavení venezuelských aktiv v zahraničí stály zemi 24–30 miliard dolarů. Tyto faktory vyvolaly venezuelskou uprchlickou krizi, v jejímž důsledku zemi opustilo téměř 7,9 milionu lidí (do května 2025). Krize ve Venezuele přispěla k rychlému zhoršení situace v oblasti lidských práv. Venezuela je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, Unie jihoamerických národů, Bolívarovského svazu pro lid naší Ameriky a Latinskoamerického integračního sdružení. Získáno z Wikipedie